Gabriel: 3. srpna slavíme kulatiny
Tento den v roce 1492 vyplul Kryštof Kolumbus na svoji nejslavnější plavbu, ve stejný den roku 1778 bylo v Miláně otevřeno divadlo La Scala a v roce 1925 se tentýž den narodil Karel Fiala, filmový herec a tenorista. V neposlední řadě byla v roce 2000 založena společnost Gabriel, společnost s ručením omezeným.
Vzpomínky na pravěk
S Kolumbem nás spojuje štěstí a vytrvalost. La Scala uvádí nezapomenutelná díla a patří mezi nejproslulejší operní domy na světě. Projekty, na kterých jsme se podíleli nebo jsme se stali jejich autory, mohou být nezapomenutelným dílem ze všech možných pohledů. Karel Fiala jako Limonádový Joe zanechal nesmazatelnou stopu v české filmografii. Dovolte, abychom Vás pozvali do archivu našich stop. Na prohlídku našich historických výšlapů i přešlapů.
Oslovili jsme Gabriely, jménem i zaměstnáním, aby zavzpomínali a podělili se s námi o momenty a zážitky, které za více jak dvacet let života a společné práce získali. Citujme paní Ing. Alenu Gabrielovou, která původně zakončila svůj příspěvek slovy sv. Františka Saleského: „Pane, Ty víš, že stárnu, neodvažuji se prosit o lepší paměť. Jen o menší jistotu, když se má paměť neshoduje s pamětí ostatních.“
Abychom dostáli správnosti historické linky, musíme se vrátit o pár let zpět, ještě do roku 1995, kdy vzniklo sdružení Zahradní architektura Gabriel, manželů Aleny a Vladimíra Gabrielových. „Podnikat jsme se učili za pochodu, úřadovali jsme v obýváku….“.
20 let není tolik. I když, jak se to vezme. Z pohledu života některého ze stromů, které zanecháváme v krajině, je to jen zlomek. Zanedbatelná je to také část historie krajiny. Vzpomeňte však například na vozový park, technické vybavení nebo dostupný materiál. Nesrovnatelné, že?
Vždy o krok napřed
Jak se později ukázalo, velmi prozíravým krokem byl nákup hydroosevu. „Když jsem já začínal, byl hlavni přísadou hydroosevu kal ze Štětí (dodnes sídlo velké papírny) a travní osivo. Kal se házel z korby vedle stojícího auta. Byla to solidní dřina a v létě navíc úžasná vůně. V dnešní době lepidel, speciálních travních směsí, papíru a jiných přísad (dokonce i mořských řas) jsou moje vzpomínky jako středověk. Za celou tu dobu jsme hydroosev prováděli z vlaku, z jeřábu, nebo z vozidla – někdy i vytaženém na kopec pomocí buldozeru.“
První hydroosev byl zakoupen na konci 90. let při realizaci prvního úseku D8, úsek Doksany – Lovosice, který se stavěl paradoxně dříve než Nová Ves – Doksany. „Když připlul – po několika měsících na moři – hydroseeder z Ameriky, neměli jsme v zakládání trávníků na svazích konkurenci…“ Až pojedete k nám na sever, rozhlédněte se. Celou D8 z Nové Vsi až ke hranicím v Petrovicích osazoval a oséval Gabriel. Dálniční projekty měly v historii prováděných staveb významné místo. Úplně první zakázkou tohoto typu byla výsadba na úseku Klabava – Ejpovice (mezi lety 1993 – 1995).
Rostlinný materiál byl pěstován nejprve ve školce ve Vinarech, později v pronajatém skleníku v Lovosicích. Ve stejné době byla vybudována také kontejnerovna v blízkosti Terezína. Sídlo společnosti bylo v Litoměřicích, kde byl i maloobchod okrasných dřevin a prodejní galerie. Po roce 1998 byl veškerý provoz přesunut do současného areálu v Českých Kopistech.
V současné době máme stabilní tým padesáti zaměstnanců, více než polovinu tvoří realizační parta s dopravou, další partu máme v okrasné školce a neobejdeme se ani bez administrativy. Všichni pracují a užívají si nově zrekonstruovanou budovu v areálu, který postupně revitalizujeme. Využívání nových nápadů, zajímavých technologií, inovativních postupů, ale i spolupráce s odborníky, a hlavně úcta k tradici a kus štěstí nás dovedli až tam, kde jsme nyní.
